Jedním z klíčových aspektů, který bývá analyzován při výzkumu vládnutí v současných společnostech a politických systémech, je proces doplnění klasického státocentrického pohledu na vládu a vládnutí novou perspektivou zohledňující nárůst počtu úrovní, na nichž je vládnutí prováděno. Vládnutí se ze státní roviny rozšiřuje či přesouvá na rovinu substátní či supranacionální a před výzkumem vládnutí se tak otevírá víceúrovňová perspektiva. Právě těchto procesů si všímají autoři předkládané publikace, jejímž cílem je nabídnout na řadě vnitrostátních příkladů i příkladů z mezinárodního prostředí (zejména z Evropské unie) podněty a argumenty do odborné diskuse o tomto fenoménu. Ukazuje se, že koncept víceúrovňového vládnutí je natolik nosný, že je použitelný pro analýzu problémů, jimiž se zabývají politologie, evropská studia, ale i mezinárodní vztahy či právní věda.